Jan Mareš se narodil v Soběslavi, dnes žije v Českých Budějovicích. Je absolventem Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích a Filozofické fakulty UK v Praze. V letech 1965–1966 působil jako učitel na základní škole, 1967–1970 byl redaktorem významného českobudějovického nakladatelství Růže, v letech 1970–1988 byl z nakladatelství z politických důvodů odsunut a následně pracoval v n. p. Kniha v Českých Budějovicích (antikvariát, prodejna norem, sklad). Od roku 1988 pracuje Jan Mareš v regionálním oddělení Jihočeské vědecké knihovny (dříve Státní) v Českých Budějovicích – nejprve jako vedoucí oddělení, po dosažení důchodového věku vzhledem ke svým pokročilým letům již jen jako jeho zaměstnanec, přesto velmi aktivní (soustavná ediční a překladatelská činnost, přednášky apod.). Jan Mareš letos v knihovně aktivně působí již 32. rokem.

Je překladatelem z němčiny (i nářeční), polštiny, autorem dvou básnických sbírek, editorem či spoluautorem řady knih (výbor z díla Johannese Urzidila pod názvem Jdu starým lesem (2005), bibliografie Karla Klostermanna (2008), bibliografie Šumavské pověsti, báje a pohádky (2008), eseje Emila Flussera Válka jako nemoc (2016) a mnoha dalších, autorem řady odborných článků především z oblasti německé literatury vytvořené na českém území aj.

Od počátku 90. let je jeho nejvýznamnějším dílem rozsáhlá encyklopedie překladů z němčiny publikovaná v elektronické knize Jihočeské knihovny KOHOUTÍ KŘÍŽ Internetová encyklopedie KOHOUTÍ KŘÍŽ již řadu let seznamuje českou veřejnost s představiteli tzv. německé šumavské literatury a činí tak v rozsahu vskutku nebývalém – neustále rostoucí databáze dnes představuje více než dva tisíce autorů prostřednictvím ukázek jejich děl, životopisných medailonů, bibliografických odkazů i obrazových dokumentů. Za tímto úctyhodným a záslužným dílem přitom stojí jen dva lidé – Jan Mareš (*1940), autor obsahu encyklopedie – českých textů i překladů, a Ivo Kareš (*1964), ředitel Jihočeské vědecké knihovny, který má na starost elektronickou verzi celého projektu. Geneze Kohoutího kříže sahá až do roku 1968, kdy Jan Mareš v nakladatelství Růže redigoval trojsvazkový výbor z povídek Adalberta Stiftera. Toto rozsáhlé průběžně neustále doplňované dílo, které nemá v Jihočeském kraji ale ani v ČR obdoby, obsahuje v současné době údaje o 2 161 autorech a je tvořeno více než 6 000 ukázkami jejich díla, biografickými daty, medailony, bibliografickými odkazy, 31 000 dokumenty v obrazové příloze… V roce 2003 byla elektronická publikace Kohoutí kříž oceněna ministrem kultury ČR (Cena Knihovna roku, kategorie Významný počin v oblasti poskytování veřejných a informačních služeb). Velmi významnou součástí této encyklopedie jsou snímky z archivu Fotoateliéru Seidel.

Mgr. Jan Mareš se svým literárním dílem, svou více než třicetiletou prací pro Jihočeskou vědeckou knihovnu, svými znalostmi a bohatou sítí živoucích česko-bavorských a česko-rakouských kontaktů zasloužil o předání dobové literární tradice Šumavy současníkům a o mezinárodní porozumění v našem přeshraničním regionu s pohnutou historií. Pomohl překonávání bariér mezi někdejšími a současnými obyvateli Šumavy a jižních Čech, a tím zásadním způsobem přispěl k zasypání příkopů, které mezi sebou oba národy v minulosti vyhloubily. Jan Mareš dlouhá léta významně přispívá k vzájemnému kulturnímu obohacení obou národů ve společném česko-rakousko-německém regionu.

Text a foto: Fotoateliér Seidel.